Online obchody
počítadlo přístupů
online: 0
dnes: 29
týden: 29
celkem: 327321

PROVOZ ESHOPU DOČASNĚ PŘERUŠEN.                            SVÉ DOTAZY TÝKAJÍCÍ SE    ZBOŽÍ MŮŽETE ZASÍLAT         E-MAILEM NA info@prozdravishop.cz.

 

nejnovější produkty
PROVOZ ESHOPU DOČASNĚ PŘERUŠEN. SVÉ DOTAZY TÝKAJÍCÍ SE ZBOŽÍ MŮŽETE ZASÍLAT E-MAILEM NA info@prozdravishop.cz.

TIPY A RECEPTY

JAKOU ZELENINU JÍST V ZIMĚ? aneb RECEPT NA PICKLES - KVAŠENOU ZELENINU

PROČ MÁ TOLIK LIDÍ PROBLÉM S LEPKEM aneb URČITĚ JÍME TO SPRÁVNÉ PEČIVO?

RECEPTY Z POHANKOVÉ MOUKY A POHANKY

MEDVĚDÍ ČESNEK - TINKTURA A RECEPTY

JAKOU ZELENINU JÍST V ZIMĚ? aneb RECEPT NA PICKLES - KVAŠENOU ZELENINU

Asi už jste se setkali s informací, že nejlépe našemu tělu prospějeme, když budeme jíst vždy to, co je právě v přírodě k dispozici a nejlépe také to, co vyrostlo tam, kde žijeme. 

Ono také - když si uděláte v zimě rajčatový salát (ze španělských rajčat - jakých jiných), zjistíte, že oranžová hmota na vaší vidličce s rajčaty nic moc společného nemá... :-(
Kterou zeleninu tedy volit? Určitě kořenovou (mrkev, petržel, celer, řepu, cibuli...) nebo zelí - té je momentálně na trhu dost, a je to dokonce zelenina pocházející z domácí produkce! :-) 
A nemusíte se omezovat je na saláty z čerstvé zeleniny...

...ZKUSTE SI PŘIPRAVIT DOMÁCÍ PICKLES - kvašenou zeleninu.

Kvašená zelenina si díky mléčnému kvašení uchovává vitamíny (u některé se jejich obsah i zvyšuje), obsahuje enzymy, podporuje trávení, udržuje zdravou střevní mikrofloru, posiluje imunitu... a dlouho vydrží.

JAK NA TO? 
Připravit pickles je velice jednoduché a správně uchovaná zelenina vám v lednici vydrží i měsíc. Pickles si můžete připravit např. z mrkve a ze zelí (použít lze ale jakoukoliv jinou kořenovou zeleninu - fantazii se meze nekladou).
Nastrouhanou mrkev smícháme s nadrobno nakrájeným zelím (v libovolném poměru), dochutíme kmínem a dostatečným množstvím soli, která dopomůže i tomu, aby zelenina pustila šťávu. Ingredience smícháme ve větší míse, prohněteme a promačkáme  rukama a pak důkladně napěchujeme do velké zavařovací sklenice či jiné nádoby (tak, aby nedosahovala až k hrdlu a bylo místo pro probublávající šťávu). 
Veškerá zelenina by měla být ponořena do šťávy, kterou pustila - nesmí být na vzduchu. Pokud je šťávy málo a zelenina vykukuje ven, dolijte na zeleninu převařenou osolenou vodu (vlažnou). Sklenici nezavíráme, ale necháme ji otevřenou stát na teplém místě a už jen čekáme, až zelenina zakvasí. Proces kvašení trvá obvykle 2-3 dny. Je normální, že se při tom na hladině objevuje pěna, která není na závadu. Je vhodné v průběhu kvašení zeleninu ochutnávat (lépe hrábnout hlouběji než brát z povrchu, kde to kvasí pomaleji) - vždy čistou lžičkou, a ve chvíli, kdy vám bude chuťově vyhovovat, přendejte hotové pickles do menších sklenic, které pevně uzavřete víčkem a dejte do lednice - proces kvašení se tím zastaví a vy máte zeleninu na následující měsíc hotovu - stačí vytáhnout z lednice a servírovat.
Dobrou chuť.

 

PROČ MÁ TOLIK LIDÍ PROBLÉM S LEPKEM aneb URČITĚ JÍME TO SPRÁVNÉ PEČIVO?

Vzhledem k tomu, že mnoho dětí i dospělých lidí (kteří však o tom bohužel často ani netuší) má problémy s lepkem, je třeba se tomuto tématu blíže věnovat. 
Obilné zrno, zejména pšenice a žita, obsahuje škrob, lepek, vlákninu, minerály, vitamíny, enzymy a tuk. Lepek jako obilná bílkovina je obsažen kromě již jmenovaných v ovsu a ječmenu. Přitom nejagresivnější a nejvíc zatěžující je v pšenici a žitě. 
Lepek může vést ke dvěma typům poškození - metabolické zátěži a celiakii - viz dále v textu.

PROČ DNES MÁME TAKOVÉ PROBLÉMY S LEPKEM?

Jistě mnohé z vás napadne, jak je to možné, vždyť pšenice i žito jsou zde tradiční potravinou? Lepek sám o sobě jistě nevadí a člověku neškodí, neboť se přirozeně rozloží v žaludku a do střeva se téměř nedostane. Ale abychom si to vysvětlili, musíme se vrátit do historie. Dříve se obilí jedlo převážně ve formě kaší a pšenice a žito, které se mlely na mouku, se mlely na žernovech - tedy mezi mlýnskými kameny. Takto vzniklá mouka obsahuje celé zrno, jak střed s lepkem a škrobem, tak obilku i klíček, vše rozdrcené do granulek. Takto vzniklá mouka je vskutku celozrnná, obsahuje vše, co je třeba k jejímu dokonalému trávení v našem organismu. tato celozrnná mouka má však jednu podstatnou nevýhodu, protože obsahuje rozdrcený klíček s obsahem tuku a enzymů, rychle žlukne, a proto se nedá dlouho skladovat. Toto samozřejmě není vhodné pro současný obchodní systém. Proto byly na konci předminulého století konstruovány válcové mlýny. Zde prochází zrníčko přes soustavu válců, při drcení nejdříve vypadne klíček, pak vnější část zrna, obilka - obě složky se oddělí a zůstane jen bílá mouka - tedy lepek a škrob. Průchodem válcovým systémem jsou otruby nataženy do jehliček, které jsou velmi jemné a ostré, a přidají-li se k bílé mouce pro zdání celozrnného výrobku, svými jehličkami narušují jemnou strukturu střeva. Tato mouka neobsahuje podstatné ingredience na dobré a dostatečné trávení. Kvůli absenci klíčku a jeho enzymů se nezačne škrob štěpit, i díky zapečení se neoddělí od lepku a ten není v žaludku natráven a je rychle propašován do střeva, kde poškozuje sliznici tím, že se zde natahuje do řetězců, které zalepují mikroklky a brání vstřebávání. Postupně se zhoršuje imunitní systém střeva a vytváří se dysbiosa - tedy přemnožení bakterií a plísní.
Vymílaná pšeničná mouka je již druhé století základem stravy. Situaci ještě zhoršuje ta skutečnost, že že v převážné většině se konzumuje v podobě pečené mouky, kde se vazba škrobu a lepku umocňuje a možnost rozložení lepku v žaludku klesá. Vzhledem k masovosti rozšíření bílého pečiva a jeho soustavné konzumaci po několik generací se vytvořilo chronické poškození metabolismu, které se dědí z generace na generaci, a stav střeva se pochopitelně zhoršuje, s tím se zhoršuje i střevní imunita a imunitní reakce populace. Je to jeden z důvodů přibývání alergií, únavových syndromů, kožních, neurologických a kloubních problémů. Poslední výzkumy jasně ukazují, že i autismus je jedním z důsledků působení lepku na mozkový systém, který ještě neukončil svůj vývoj. Opět zde platí, že to není jediná příčina, ale při vysazení lepku a mléčné bílkoviny ze stravy takto postižených dětí dochází k významnému zlepšení jejich postižení.


POŠKOZENÍ ZPŮSOBENÁ LEPKEM

1) METABOLICKÁ ZÁTĚŽ - organizmus neumí dostatečně rozložit zmíněnou bílkovinu, ta poškozuje střevo - jeho sliznici, a tím snižuje střevní imunitu. 
Takto vznikají zažívací obtíže nejrůznějšího druhu, jako je zácpa, průjem, nadýmání, ale i problémy se sníženou imunitou, které mohou mnohdy významně převládat nad příznaky zažívacími. Když tento stav trvá delší dobu, dochází k poškození střeva, zvyšuje se jeho propustnost a do krve se dostávají i molekuly látek, které by se měly ve střevě rozložit a v této formě by neměly do těla vůbec přijít. V organismu pak mohou dále vyvolávat poškození různých orgánů, hlavně ledvin, které jsou přetěžovány vylučováním dusíkatých odpadů nestrávených bílkovin, a také imunitní reakcí, která může mít až autoagresivní charakter namířený proti některému systému, například nervovému nebo kloubnímu.

2)CELIAKIE - alergie na lepek, která se v dětském věku projevuje silnými průjmy, neprospíváním dítěte a řadou dalších příznaků i na úrovni psychiky. V dospělosti zdaleka nemusí mít tak akutní projevy a vede k celé sérii zažívacích problémů, střední i těžké únavě, eventuálně i k psychickým problémům.
Celiakie může navazovat na metabolickou zátěž, neboť takto poškozené střevo má jen krůček k alergickému způsobu reakce. 

Obě tato postižení se liší svými příznaky. Rozdíl je v tom, že při celiakii je reakce po požití lepku, a to i ve stopovém množství, bezprostřední a rychlá, u metabolické zátěže je pomalejší, nenápadnější a člověk o ní nemusí vůbec vědět a své zdravotní obtíže s tímto vůbec spojovat.


JÍST ČI NEJÍST PEČIVO

Z výše zmíněných důvodů se u zdravých lidí vyplatí, aby pečivo nebylo základem stravy a zůstalo jen pochutinou. akto by měly být vedeny i děti. Těstoviny, kde zpracování lepku umožní žaludku jej lépe rozložit, jsou menší zátěží. U nemocných dětí i dospělých, zvláště tam, kde je nějaká porucha imunity, je velmi často třeba vysadit lepek úplně, a to důsledně. V těžších případech bývá zátěž na všechny lepkové obiloviny, tedy na pšenici, žito, ječmen i oves, v lehčím případě jen na pšenici nebo pšenici a žito.
K přípravě pečiva se dají využít i jiné obiloviny, které lepek neobsahují - například pohanka. 

OBILOVINY, KTERÉ LEPEK NEOBSAHUJÍ:

RÝŽE, JÁHLY, POHANKA, KUKUŘICE, AMARANT, QUINOA.

Výše uvedené informace pocházejí z publikace:
"Radost ze zdravých dětí" autorů V. Strnadelové a J. Zerzána

 

RECEPTY Z POHANKOVÉ MOUKY A POHANKY

Pohanková polévka

Je vylmi jednoduchá a zároveň nečekané chutná.

Potřebujeme:

Pohanku (loupanou nebo lámanku), kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, případně celer), koření do polévky, sůl

Postup:

Oloupanou zeleninu není nutné krájet - uvaří se tak paradoxně rychleji - (kdo je zvyklý, pokrájí si ji) a dáme ji vařit s kouskem másla či lžící rostlinného oleje do osoloné/okořeněné vody.

Když už je zelenina téměř měkká, pšisypeme pohanku. Pohanku není nutné vařit příliš dlouho. Někteří preferují způsob připravy, kdy se vsype pohanka do horké vody a nechá se bez dalšího vaření "dojít" mezi peřinami. Tento způsob přípravy je samozřejmě nejsšetrnější a zachovává v pohance největší možné množství zdraví prospěšných látek. Nezapoměňte, že pohanka hodně nabyde, je vhodné mít na polévku minimálně 6x více vody než samotné pohanky - chcete-li mít polévku tekutou. Extra mlsné jazýčky mohou polévku zahustit trochou zásmažky z másla a mouky.

MEDVĚDÍ ČESNEK - TINKTURA A RECEPTY

Tinktura z medvědího česneku

Tinktura se dělá tak, že nadrobno nakrájíme listy anebo cibulky. Nasypeme je volně do lahve, abychom ji zaplnily po okraj. Byliny pak zalijeme 40% vodkou anebo podobně silnou kořalkou a postavíme na dna týdny na okno, kam svítí slunce, nebo k radiátorům či jiné teplé místo. Přes hadřík přecedíme a uskladníme v menších lahvičkách. Uchováváme v chladnu. Užíváme denně 10 až 15 kapek smíchaných s trochou vody. Kapky kromě další léčby podporují paměť a zabraňují zvápenatění cév (arterioskleróze).

Využití v kuchyni

Medvědí česnek je jemnější než česnek setý, jeho cibulky mají v kuchyni stejné využití. Pro kuchyňské zpracování se hodí zejména listy. Posekané čerstvé listy můžeme sypat na chléb s máslem nebo některými bílými sýry, na brambory, přidáváme do polévek, omáček, salátů, ochucených majonéz… Můžeme připravit česnekové pesto: listy m. česneku zalijeme panenským olivovým olejem rozmixujeme a dosolíme. Je možné po nějakou dobu uchovávat v lednici nebo po měnších dávkách zamrazit (tip: pokud si jej nadávkujete do formiček na led, můžete jej pak po kostkách dodávat na závěr vaření do různých pokrmů).